Morava, Morava,
není tady otrava
(Burčák tour 2008)

Hana nemá ráda přestávky. Existuje jediná výjimka. Tou je technická zastávka, kdy je potřeba zamezit výbuchu pracujícího burčáku. S odpouštěním burčákových plynů je třeba vždy provést kontrolu kvality moku. Těchto přestávek je na naší tour dost. Aby kontrola kvality byla objektivní, kontrolují všichni a porovnávají burčáky z různých zdrojů. Tato činnost byla letos náročná a vysilující, ale všichni se jí zhostili zodpovědně a dotáhli do konce. Naše zjištění? Všechny nám chutnaly!
Pojďme se podívat jak ochutnávky šly za sebou:

So 27.9. Rakousko, Rajsna

Hned na startu nás naši ubytovatelé, Truhlářovi, zásobili startovní dávkou na rozjetí. Po telefonátu Zlatce, která s námi jet nemohla, se v Mikulově setkávám s další skupinou, která se s cestovní kanceláří Trip zabývá touže činnost jako my. Společně koštujeme burčák červený. Po dvanácté jsme už v Rakousku, navštěvujeme "vzpomínkový vrch" (výhled na Mikulov, kde Rakušané vzpomínají na léta před válkou, kdy Češi a Rakušané žili spolu).
Pod hradem Falkenštejn nově objevujeme (ač jsme tu už nejméně po čtvrté) krásnou vinnou uličku. Foto v ní je povinné. Při odjezdu málem ztrácíme Ivu, ale díky sběrnému autobusu (Japonci) se dáváme dohromady, abychom objevili ponožkový plot a navštívili vinici, kde jsme nápisem vyzýváni k ochutnání desítek hroznů (v pevném stavu). Rajsna na Valticemi, Mikulov, večeře, tma a jsme zpět. Červené víno od domácích připraveno.

vinařská ulička ve Falkenšteinu

vinařská ulička ve Falkenšteinu

Rakouský ponožkový plot

Ochutnali jsme

veteránský traktoristický sraz

Rajsna

Ne 28.9. za Rudy a za folklorem
Rukavice, raději dlouhé, a jedéém. První zásoba ranní dodávky b-moku brzo končí, naštěstí v Ivani je čerpací stanice (hádejte s čím). V Židlochovicích se chvilku díváme na bruslení na umělém ledu a umlouváme obsluhu restaurace, kde se v zahrádce neobsluhuje, aby nás přece jenom obsloužila. Obsloužila. Chlebem, solí a burčákém vítáme Rudy (bicyklem z Brna) a vracíme se.
Dredy a moravský kroj, autobusová zastávka a sborový zpěv vinařů - i to jsou Václavské slavnosti v Přísnoticích. Posloucháme zpěv, okukujeme okrojované mládence a slečny, ochutnáváme víno... Je pěkné vidět živé tradice ve vsi, ne někde na podiu.
Objezd Nových Mlýnů je chtěným cílem, setkání s Pepou Honzem příjemným překvapením. A Kalimero se rozjíždí (viz nadpis tohoto povídání), Z Kalimera padají básně, až mu trnou dásně. Již předtím nám v restauraci sdělil "Čekám paní s podnosem, ke mně spěchá s lososem".
Při návratu nás zase varuje:
"Co tě slunce napadlo,
žes tak rychle zapadlo,
musím vyndat blikačku,
abych nebyl na s...ku."
Večerní burčák byl tentokráte z oblasti sošky pravěké Venuše. Příště se zde musíme zastavit, nestihli jsme burčák muškátový.
Večer jsme oslavili Eviny narozeniny s módní přehlídkou (včera byla generální zkouška).

Iváň

Iváň

výměna za Ivání

Přivítání jak má být

Vinohrady, dobré víno...

Mládež

Po 29.9.2008 Bulharsko - Lednicko - Valtický areál
Blonďák našich děvčat a vlastně i náš.

Bulhary nás zatím nikdy svou nabídkou vinných produktů nezklamaly. Bohouš sice nebyl ve sklípku, zato vysoký blonďák ano. A měl čerstvý, přímo z kádě odlovený burčák. Ač se zdál moštem, procento CH₃COH bylo vyšší než se na první ochutnávku zdálo. Další cesta byla naštěstí bez aut a pondělní Lednický park byl s minimem chodců. Mohli jsem tedy plnými doušky ochutnávat romantické stavby i koncert barevného listoví. Pod minaretem někteří padli. Dodnes nevím, na koho z pražské sekce padla volba po slovech "Některá z nás dvou musí být střízlivá, abychom trefili v Břeclavi do vlaku".

Pavlov s Novomlýnskou mlhou

Lenčina dírka s ...

Lednice - park

Lednice - park

Šest grácií ...

... a jeden grácij

Út 30.9. přes Chorvatské vsi do rakouských lázní
"Prosím Vás, kde se tady prodává Burčák?" ptáme se v Brodu nad Dyjí paní na kole. Místo aby nám to složitě vysvětlovala, tak nás do vinařské uličky dovede. V čele barevného peletonu tedy jede s nákupní taškou na řidítkách a povídá si s námi. Ukazuje se, že vlastně i oni mají sklípek a že vlastně i ona nám jej může prodat. Dobře jsme se zeptali.
Projíždíme Frélichovem, Frollersdorfem, Charvátskou a Jeviškovku - to vše najednou, protože to vše jsou názvy jediné obce, do jejíž historie se výrazně zapsali Chorvaté, kteří (1530-39) se sem utíkali před Turky. Založili také první obecní vinohrad (1538). V roce 1848 zde bylo 500 Chorvatů a 296 Čechů. Dvacáté století se i zde ošklivě podepsalo: v roce 1938 byla obsazena Němci, po válce pak bylo 342 osob přestěhováno do 50 obcí střední a severní Moravy. Každý rok, druhou zářijovou sobotu se zde konají chorvatské slavnosti.
Další cesta do rakouských lázní Laa by vyhovovala vyznavačům jízd dle vodováhy. Bublinka by svou polohu ve středu neopustila. Na lázňování nemáme čas a ani chuť. Prohlížíme tedy radnici na náměstí a pak i místní kostel.
Cesta zpět je besední a také dost vodorovná. Svatý Václav nám dopřál dobrého počasí a hlavně moku. Věřme, že i v roce 2009 nad námi bude držet ochrannou ruku.