OdPrDoS  -  Vltava

Od pramene do soutoku
Já vím, že to není soutok, ale když je tam ta loď...

Po desítkách odeslaných e-mailů, plánování tras (doporučuji mapy.idnes.cz), ubytování, stravování a dopravy se akce uskutečnila. Ti nezkušení, jako třeba Klára, si museli nechat vysvětlit jak to kdo myslí, co je co, kdo je kdo, co je vážné a co ne, kdy je co. Ještě, že měla Ivu, která ji zkušeně vysvětlila jak to je. Plánované odjezdy se měnily, lidé se různě spojovali a přeskupovali, já to měnil na webu, a pak ale stejně dost lidí jelo jinak, ale jsme se stejně sešli. Na webu byla k dispozici i mapa: ODPRDOS_MAPA.pdf (+ průjezd Prahou na webu Filabel Kalimera) - a tu jsme, až na drobné výjimky, dodrželi. Pojďme si to projet:

0. den - 26.4. - čtvrtek: NÁSTUP (profilem výstup)

HaHyJa vyráží z MB směr Praha. Popravdě, vyráží jen Hana bez brašen, za ní vlají Jana s Hynkem. Hana vždy hodí jen kontrolní pohled vzad a já marně mávám, že Jana chce srovnat sedlo a já čůrat. To se povedlo až u Čtyř kamenů. Metrem v Praze dojíždíme na Florenc a dále na blízké nádraží. Jedu za děvčaty (je to hezký pohled) a zahýbám do nádražního vestibulu Masarykova nádraží. Ale co to, nejen že jsem ztratil z dohledu zadečky, děvčata se ztratila celá. Dívám se, odkud to jede, kam mohli zahnout... Jé vždyť ono to jede z hlavního nádraží. Vycházím ven a usmívám se na vracející se Hanu. Ta si asi vzpomněla na divadlo Manželství po italsku, které jsme včera viděli, a už začíná představení pro lid čekající na tramvaj:
Co mi to děláš?!!
Kde si?
Ty si...
Nejsi ty z Boleslavi?
Potlesk ale nepřichází, všichni se koukají NÁHODOU ÚPLNĚ JINAM, a tak dojíždíme na správné nádraží. Z Lenkou, Honzou a Dušanem se přesunujeme po kolejích do Klatov. Tady se chci pochlubit svým dárkem, přístrojem GPS, tedy navigací. Po několika tam/tudy ne/jé já to spletl nás přístrojem vybraná trasa vede na pěšiny okolo celého města. Používáme tedy hlavu a dostáváme se z Klatov na trasu 332, v této části zcela nově vybudovanou cyklostezku. Pak to jde parádně. Okolo cesty je vyzdobeno pampeliškami a kvetoucími stromy, kopečky jsou pokryty novým zeleným kobercem, potůčky předpisově zurčí. Potůčků si ale užíváme i my, když nám tečou po čele. Za odbočkou na Kašperské Hory se odpojujeme od Otavy na "Svojšák". Přesun z 560 m na 1100 na Horskou Kvildu byl hodný zadumání. Sklonil jsem hlavu a dumal. Dumal jsem nad tím, proč jsem si myslel, že za obcí Svojše to skončí, dumal jsem, jestli bych neměl změnit pastorky na kazetě za vícezubé, dumal jsem, jestli to nebylo lepší jinudy až jsem se dostal k dumání nad nesmrtelností chrousta. Co také dělat v lese v 10 km stoupání. Do Kvildy jsme dojeli všichni. I Jana, která se před tím pokoušela marně vloupat do domku v Kvlildě Horské.
Večer po seznámení s trasou byl test. Kdo byl, tak ví, jak je to s názvem Kvilda, Lenora, jak se v Kvildě dobývaly brambory. Účastníci také dostali úkol na druhý den - najít místo spojené s Jarmilou Glazarovou (Vlčí Jámy).
Etapa to byla skutečně zahřívací, délka 68 km (127 z MB), stoupání celkem 1180 m.
Mapa:

 

1. den - 27.4. - pátek: Vzhůru dolů

Někteří se nemohli dočkat a vyrazili tak od U pily v předstihu. Ne tak já. Mě schoval cyklobrýle šibal Alzheimer. A běhal jsem a hledal. Pak hledali a běhali i další. Po té, co jsem to vzdal, Dušan vítězoslavně zvedl brýle od špalku, z  kterého je sám možná předtím shodil.
Zahájení bylo slavnostní. Model šatů stíhal model, jeden doplněk lepší než druhý. Po projevu u pramene Vltavy následovala minuta ticha s poslechem Smetanovy Vltavy (obrázkové video se zvukem). Pak jsme se orazítkovali a pokřtili se pramenem i staropramenem a vyjeli si ... stavět sněhuláka. S malým opožděním dojeli i další, po hladkém asfaltu kopírujícím řeku obědváme U Grobiána (doporučujeme!) v Lenoře a setkáváme se na iontové přestávce na nádraží Černý Kříž.
Nechtěný vítěz etapy, Honza Šesták, kterému jsme se skryli zrádně na nádraží, nám volá z Horní Plané, když jsme na okraji Lipna. K dojezdu doporučuji jet následníkům stále po cyklotrase 33 přes Maňavu, krajina stojí za to.
V Caravan Campingu v Horní Plané jsme byli asi letos ubytováni jako první, sprchy a WC zářili čistotou. A té legrace, co si děvčata užila, když se koupala za dvacetikorunu najednou ve třech v jedné sprše. Předtím ale otužilci ještě zchladili těla v Lipně. Po kuřátku a kochání zapadajícím sluníčkem následuje vlastivědná procházka, na které se dozvídáme, jak místní spolek pálí větve (foto) v Stifterově parku (Stifter - malíř, školní inspektor, politik, učitel fyziky a autor děl Vesnička na suchopáru, Hvozd, Pusté kameny, Vápenec, Žula, Lesní poutník, Popsaná jedlička a Hrad Bláznů) a jak Mike dělá průzkumné výpravy slepými uličkami v Pyrenejích.
Úkol na druhý den - hledejte na trase obce od "svého" písmene.
Délka rozjezdové etapy 75 km, max výška 1172 m/m, nastoupáno 553 m, doba jízdy 3:53


 

2. den - 28.4. - sobota: Hradní cesta

Dnešní budíček byl dán odjezdem parníku, no tak dobře, prámu, který nás převezl na Zvonkovou. Společně s Královi jsme vyfuněli na Vítkův Hrádek - nejvýše položenou českou zříceninu (1053). Slibovaný výhled do Alp nebyl, panorama Lipenské nádrže ano. A hlavně měli neplánovaně otevřeno i v sobotu! Hýbavé obrázky v pořadu Toulavá kamera řeknou o hradu, o který se starají dobrovolníci, více.
Horská a sprinterská skupina se setkaly u Cisteriácké klášera ve Vyšší Brodě, pro zpoždění jsme ale (skoro) nesestupovali a po silnici se dovalili do Rožmberku, kde jsme sedli do první hospody, ač nám Staník zajistil v předstihu lepší (promiň Staníku).
Pak jsme se sešli (u rechle) poztráceli a zase sešli v unescovém Českém Krumlově. Pak skoro po rovině (s tlačením v Zlaté Koruně) jsme dojeli do krajského města. Pepé nás dovedl na soutok s Malší, Lenka měla přednášku na náměstí, prošli jsme uličky hledajíc hospodu a skončili v Pizzerii u zmatené číšnice. Ubytování v Internátu již bylo jen kousek. Aby toho nebylo málo, nákupčí rohlíková četa pak ještě objezdila po okruhu ČB a zvítězila. Zároveň potvrdila pravidlo obchoďáků, kromě plánovaného pečiva koupila i víno a jogurty. Pak to dalo 116 km, nejvýše jsme byli na 1053 m/m, celkem nastoupali úctyhodných 1246 metrů.
Večer byl test z Hluboké, hřbitova a Orlíku.

 

3. den - 29.4. - neděle: Z Hluboké na Orlík

Dobrý nadpis, takový hrdý, že. Ze vzdálených Jižních Čech na vodní nádrž kousek od Prahy. Ale postupně. Na Hlubokou jsme jeli rovně (vodo) a prohlédli si ji zvenčí společně s Žaponci. Neplánovaná, ale o to více příjemná přestávka byla v soukromém muzeu historických vozidel (kočárů, aut, motorek a bicyklů) v  Pořežanech. Zapózovali jsme v kočáru, prohlídli si karbidku, karburátory, karosérie.  V Týnu nad Vltavou jsme z neznámých důvodů nevyužili opětně Staníkem zajištěné hospody (divím se, že nás nezbil) a nejedli se u nevrlého číšníka u řeky. Vynechali jsem otáčivé hlediště, přejeli jsme technickou památku (ocelový most) a zastavili jsme na hřbitově v Albrechticích (o něm více na www.albrechticenadvltavou.cz). Kapličky určitě nevynechejte. Zde se nejmenovaná dvojice dopustila dialogu (redakčně kráceno):
E: "Já z toho chcípnu"
R: "No, tady by se to docela hodilo"
Dalším cílem je Zvíkov. Zde ale většina výpravy dává přednost vylučování a pivu před historií a rozhledem na soutok Otavy s Vltavou. 
Večeřeli jsme v Milešově. Hlad byl. Zima taky. V hospodě zakouřeno. Každý to vyřešil po svém. Spadli jsme do Kempu Popelíky (mapa) a dívali se na zapadající slunce nad vodním dílem Orlík. Koupání bylo ve stylu otužování (moc lidí, malý, nepředehřátý bojler, jedna chatka to měla i s výběhem do kopce). Ještě, že sluníčko chatky vyhřálo, stejné jaké všichni lidé, kteří přišli poblahopřát Hance Horké a také Kašpárkové k výročí svatby.
Večerní soutěžící se dozvěděli, že nejdelší název obce je Nová Ves u Nového Města na Moravě, jednoslovný pak Prostředkovice, nejčastější název obce je Nová Ves (další info na www.czso.cz)... Ty, co spaly s Vorlem, pak měli i pohádku, o Orlíku.
Délka trasy 117 km, celkem výstup 1383 m (!)

 

4. den - 30.4. - Pondělí: den čarodějných žen

Ráno byl průšvih. Nestáli jsme na určeném místě, jak určila velitelka, ale na přehradní hrázi. Prošlo nám to. Následující "výšvih" stál za to, dobrá rozcvička. Dále pak musím poděkovat autorovi cyklotrasy číslo 301, byla pěkná. Sice ne kolem řeky, houpavá, ale mimo provoz a pěknou krajinou. Posvačili jsme rakvičky u Cholína a přes Slapy klesli na oběd do Štěchovic. Zde došlo k proměně. Naše kamarádky odešly na toaletu a vrátily se baby Jagy. V obličejích bradavice, na šatech pavouci, na hlavách ptačí hnízda, místo úsměvů se na nás zubatil krvavý upíří chrup. Nenasedli ale na košťata, ale absolvovali cestu s námi, chlapci, na kolech (s balónky). Jejich kouzlo nás ochránilo před silným provozem aut do Zbraslavi. To už nás ale vedl Kalimero po cyklotrasách až do Prahy. Cyklisté dostali domácí úkol (co je ta kulička s držátkem na fotce?).
Pražáci a Pražky si nás, nehlavňomestké, rozdělili již dříve a odvedli do svých budoárů s občerstvením. Někdo trasu přes střed města absolvoval dnes, někdo do Tróje jel až 1.máje. Krásně se nám sprchovalo, jedlo a spalo. Vždyť jsme ujeli 110 km a nastoupali 1027 m.

 

5. den - 1.5. - Úterý: den polibků škvarkových

Na startu nás bylo mnoho. Naše řady posílila sekce Kralupská z klubu Mike. Vedoucí Pépe dostál slovu a bylo to dobrodrůžo. Trasa číslo dvě vede (vlastně neoficiálně, chystá se projekt) adrenalínově po kozí stezičce na skále nad Vltavou. Byli jsme rádi a zároveň nadšeni, že jsme k přívozu pod Máslovicemi dojeli ve zdraví (jen jeden lehce pochroumaný blatník) všichni.
Díky Františkovi jsme mohli navštívit i výzkumný ústav včelařský a nakoupit a popít pravou (!) medovinu. Největší překvapení nás pak čekalo v Kralupech. Krojované skupiny sice nedorazily, ale vítání škvarkovými plackami od místních cyklistů skutečně nikdo nečekal. Jen se po nich zaprášilo. Přístě pojedeme také přes Kralupy! Bujně veselé polibky našich princezen u obce Dědibaby pod rozkvetlým stromem byly milou povinností. Neuschnou.
A ještě jednou překvapení v placaté krajině bylo. Nevím, jak Kalimero přemluvil kapitána, ale podařilo se mu to. Obrovská loď jeho s jeho jménem na přídi i zádi s námi závodila, kdo bude dřív u vod Labe. Zátvor, Zálezlice, zdymadla a je tu závěr. Vyhráli jsme všichni. Závěrečná fota, poslech posledních tónu Smetanovy Vltavy, pokřik a jdeme tečkovat. Jdeme klást závěrečnou tečku k Beníškům.

Po posledních 55 km a 130 nastoupaných metrech podtrháváme a sčítáme. Najeto 477 km (Vltava jen 430.2 km), nastoupáno 3839 m (Vltava nic). Nejznalejší účastník, vítěz znalostních soutěží je Eva Zappka. A jdeme znovu podtrhávat. Tentokráte nadpis: Jaký bude ODPRDOS (ODSODOPR?) v roce 2008? Labe? Morava?...

 

     
Děkuji Mikeovi za propagaci a jídlo závěr v Mělníku, Mileně a Vráťovi za ubytování, Rudy a Staníkovi za plánovanou i reálnou přepravu a zajišťování obědů, Pepému a Kalimerovi za vedení na trasách a všem za dobrou náladu a spoustu maličkostí (třeba za to, že si skoro všichni odpustili píchání - o tom jednom skoro nikdo nevěděl), rad a drobností, které udělali výpravu pěknou.

Odkazy:
FOTOGALERIE 1  (0.-2.den: Klatovy -> České Budějovice)
FOTOGALERIE 2 (3.-4.den České Budějovice -> Praha)
FOTOGALERIE 3 (5.den - s možným zobrazením místa fota na www.mapy.cz)
VIDEO (dej mi vědět, když ti nepůjde, dám jiný kodek)
Hluboka divx Jízda na Hlubokou a z ní
Hluboka V1 Jízda na Hlubokou a z ní
Hluboka V2 Jízda na Hlubokou a z ní
Hluboka V3 Jízda na Hlubokou a z ní
Carodejnice Jízda čarodějnic

Projetá trasa ve formátech gpx a GDB (GARMIN dbf ver 2) : Vltava.gpx a Vltava.gdb
Plánovaná trasa
- mapa a rozpis ve formátu PDF (36 stran) ODPRDOS_MAPA.pdf
Web s plánem: VltavaPlan.htm
Plán průjezdu Prahou na webu Filabel Kalimera
Zajímavé mosty na Vltavě: jendag.estranky.cz
Foto Vltava, zajímavosti:  vltava.logout.cz
Základní info Vltava: www.jiznicechy.org
Web na plánování cyklotras: mapy.idnes.cz/cykloturistika/

Zapsal, džípíeskoval a fotil Hynek a Pépe, korekturu provedla a text doplnila Hana.
 

Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.


Na hlavní stránku HaHy