Smrk

aneb nejplošší nejvyšší vrchol, který jsme navštívili
     
V Jablonci nás Eva přivítala kávičkou s koláčkem a po konzultaci nad mapou jsme již každý na svém kole pokračovali do Jizerek. Ještě jsme ani neopustili chatovou zástavbu a dojel nás nějaký bláznivý bajker. Ano, správně, Zdeněk. Jakmile zjistil, že míříme na Smrk, rozhodl se, že se přidá. Sluníčko i ostatní cyklisté a turisté se na nás usmívali, Zdeněk nám vyprávěl o sobotním výletu na Sněžku a víkendu v Jeseníkách a cesta příjemně ubíhala. Je fakt, že vzdálenosti na kole jsou úplně jiné, než na běžkách.    

Už to začíná...

Josofodolská přehrada

a opět nahé ženy
na chatě
Věčného mlčení
Těsně před polednem jsme dojeli na Smědavu, kde jsme doplnili ionty a jouly a za chvíli jsme již stoupali kamenitou cestou na Smrk.
Uf, mám splněnou další podmínku k dovolené v Chorvatsku. Na Smrku jsme z rozhledny obhlídli oparovou krajinu a výstavku k historii rozhledny (viz web ). Také jsme prohlédli pěkná fota. Po náročném sjezdu po šutrech jsme se vrátili na asfalt, panely a šotolinu. A to již Zdeněček začal kňučet hlady. Ráno lehce posnídal a s sebou si nic nevzal. Nabízeli jsme mu tatranky a musli tyčky, ale tvrdil, že má hlad na maso. Teprve škvarkovou placku (mojí škvarkovou plackou, pro Zdeňky bych udělal cokoli) se uvolil sníst, ale hned poté nasadil vražedné tempo a uháněl vstříc hospodě U Janečků.
Zde konečně ukojil svoji touhu po mase a dal si smažák s hranolky, Eva ďábelskou topinku, Hynek česnečku a klobásu a já bramboráčky s hermelínem a vše jsme spláchli svijanským pivem. Pak již zbývalo jen se skulit do Jablonce, sníst u Efky polífku, vypít kafčo a zkousnout koláček
 
My se rozhlíželi,
Zdeněk se válel

Ze Smrku dolů ->

barevným podzimem ->

na zákaz vjezdu na
Kasárenské silnice
A tady seznam větších fotek    
A pro puntičkáře ještě mapa: (po kliknutí na obrázek se objeví OBROVSKÁ mapa)
Zapsala Hana, fotil a text doplnil Hynek

Sem m můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.


Na hlavní stránku HaHy